CAE


Po dalších 3 letech jsem se rozhodla posunout mou znalost zase o kousek dál a tak jsem se začala aktivně připravovat na zkoušku CAE. O Velké státní jazykové zkoušce, která také existuje, jsem ani neuvažovala, protože jsem chtěla jít na Cambridgskou zkoušku. Nicméně jsem tehdy ještě bydlela v Ostravě, kde přípravný kurz na CAE nebyl vůbec otevřen. A tak mne čekalo samostudium – koupila jsem si nějaké knížky a také English Vocabulary-in-Use Advanced. Bohužel jsem tehdy vůbec nevěděla, že existuje English Vocabulary-in-Use Upper-intermediate a já tak studovala něco tak těžkého, až bylo studium zdlouhavé a zbytečně náročné. Až poté co jsem zkoušku úspěšně složila, jsem tuto knihu zahlédla v knihkupectví. Tato kniha obsahuje přesně tu potřebnou slovní zásobu, kterou jsem já tehdy pracně dolovala z testů a doučovala se. Takže pokud o této zkoušce uvažujete, určitě ji vřele doporučuji.


Poté jsem se přestěhovala do Prahy a přemýšlela, jestli by bylo rozumnější navštěvovat přípravný kurz nebo si najít soukromého učitele. Nakonec jsem se rozhodla pro privátní hodiny a našla jednu rodilou mluvčí na Budějovické stanici metra. No abych to zkrátila, ne každý učitel umí učit a ne každý je férový (více o tom, co se stalo, si můžete přečíst v textech – Disappointment). Takže k velkému zklamání prosinec 2008 byl pro mne a mého muže osudným a ani jeden z nás zkoušku nezvládl. Ale jak už to u mě bývá pravidlem – neznám výraz, „že to nejde“. Jen to chce čas. A tak jsem se hned přihlásila do přípravného kurzu odhodlaná to v červnu zvládnout. Nicméně rok 2009 byl zajímavý stejně jako rok 2015 tím, že došlo ke změně struktury testů, což většinou nepotěší, protože je to nové a na netu najdete maximálně 2 zkušební testy a to je vše. V daném roce došlo k hlavní změně v části Use of English a to bylo nové cvičení zvané Gapped sentences (které je opět od roku 2015 zrušeno).


Víte, ono celá ta moje situace byla složitá,ale opravdu musím uznat, že chybami se člověk učí a já právě tehdy pochopila celý koncept zkoušek CAE a ostatních také Cambridgských, protože se zde mění jen úroveň testovaných znalostí, ale koncept a struktura jsou prakticky totožné. O jednotlivých postupech se dočtete také na těchto stránkách.


Ale zpátky k mým zkušenostem. Písmené zkoušky v Praze probíhaly v obrovských konferenčních sálech za účasti velmi početného osazenstva kandidátů. Písemná zkouška byla i přes dostatečně dlouhé přestávky velmi vyčerpávající. Reading, Writing, Use of English a nakonec poslední část Listening (pozor struktura se od roku 2015 mírně změnila – viz naše stránky FCE/CAE). Speaking se konal v jiný den a kvůli takové mase studentů byl v Praze rozložen do asi 14 dnů.


Nejprve bych Vám ráda popsala mou neúspěšnou zkoušku v prosinci, kde právě Speaking byl důvodem mého neúspěchu s celkovým výsledkem 58 bodů, tedy přesně pod 60 bodovou hranicí potřebnou k získání certifikátu.


Ústní zkouška probíhá ve dvojici kandidátů, kde má každý jasně stanoveno, co v jakou dobu má dělat. Takže po popisu obrázků mých i mé kolegyně, se mne zkoušející zeptal, co si o tom myslím. A to bylo to, na co jsem nebyla vůbec připravena. Bylo to přesně těch 20 sekund, kdy jsem ještě přemýšlela o mých obrázcích a byla spokojena s tím, jak jsem je zvládla. A najednou ticho a já neřekla nic. Toto Vás samozřejmě natolik rozhodí, že už se zpátky do tempa a rytmu prostě nedostanete, takže to šlo se mnou z kopce dolů.

Jak jsem již zmínila, tak od ledna jsem hned nastoupila na přípravných kurz a náš učitel se velmi divil až mi to dokonce ani nevěřil, že jsem propadla právě z mluvení. Z oblasti, kterou perfektně zvládám. A tak jsem začala více přemýšlet, v čem se tehdy stala chyba. Student opravdu musí být připraven na vše a snažit se reagovat, i když ještě nezná přímo odpověď na položenou otázku.


Po půlročním intenzivním tréninku byl opět den D a já psala svou písemnou část. Přes takovou masu textu, kterou se člověk musí prokousat, se ani nedivím, že si to nepamatuji a nejsem schopna říci, o čem byly jednotlivé články. Nicméně co nezapomenu, je opět část Speaking. Před zkušební místnosti jsem se potkala s jednou mladou slečnou a společně jsme vešly dovnitř. První část obrázků proběhla zcela bez problémů. Ale v části nazvané Collaborative task, kde mají kandidáti spolu konverzovat nad obrázky a mají je porovnat a spekulovat nastaly problémy. Slečna vedle mne evidentně nevěděla, jak přesně postupovat a co zkoušející doopravdy zajímá. Dialog jsem vedla já a zprvu se velmi dobře rozvíjel. Už po první půl minutě jsme se shodli na odpovědích na dané otázky, což dle názoru mého učitele je vždy klíčové (lidé se nemusí přímo shodnout, ale musí dané téma řádně prodiskutovat, aby to bylo patrné). S radostí jsem se tedy pustila do zbývajících obrázků. Moje kolegyně měla občas problémy se slovíčky, a tak jsem se jí snažila pomoci (toto je přípustné a vhodné, pokud se to dělá citlivě -1. Extrém kdy je druhý student spíše slabší než Vy. A každopádně neskákat do řeči a nepřerušovat jedině snad by to bylo možné v případě, že by Vás druhý kandidát nechtěl vůbec pustit ke slovu – 2. Extrém). Vždycky potkáte jeden nebo druhý extrém, tak buďte obezřetní. No a má kolegyně asi 20 sekund před koncem této části prohlásila najednou, že pro ni je nejdůležitější něco jiného, než na čem jsme se shodli na začátku. Tak toto jsem nečekala. Myslím, že jsem možná i chvilku seděla s otevřenou pusou. Toto byla totiž jedna z otázek, takže vlastně jasně popřela to, na čem jsme se spolu na začátku dohodly. Ovšem největší překvapení na mne pak čekalo v okamžiku, kdy jsme zavřeli dveře a scházeli dolů po schodech. Moje kolegyně byla evidentně šťastná, že jsme to obě udělaly. A já opět málem stála s otevřenou pusou. Tolikrát jsem jí zachránila a celé to vedla, opravdu jsem si jejím úspěchem nebyla jistá a samozřejmě dodnes nevím, jestli zkouškou prošla, protože jsme se už nikdy neviděly. Nicméně můžu říci za sebe, že já ano s výsledkem 1.


Tímto článkem jsem Vám chtěla jen ukázat a možná Vás i trošku přesvědčit, jak je příprava důležitá. Je jedno jestli uděláte jen jedny Papers (části testů) a nebo několik knih plných Papers. Někomu stačí málo, jiný potřebuje více tréninku. Možná Vám bude stačit si i jen přečíst mé zkušenosti a rady, jak při zkouškách postupovat, ale každopádně bych Vám za sebe ráda doporučila, abyste si všechny rady vyzkoušeli ještě před zkouškou. Přece jen člověk ve stresu pak může udělat spoustu zbytečných chyb.


A teď už jen přeji příjemné a ničím nerušené studium ;)